Dudy nebo také gajdy patří k prastarým nástrojům „Starého kontinentu“. V poslední době zažívají znovuzrození, a to nejen v hudbě lidové, ale také moderní.
Po dvou letech nás opět navštívili Dudáci. Mladý manželský pár, za zvuku skotských dud, vpochodoval z atria domova do společenské místnosti, kde na ně čekali klienti. Senioři je přivítali srdečným potleskem. Uvítací písní „Žádnej neví co jsou Domažlice“ se společně rozezpívali a podupávali do rytmu. Zahráli na svatební a holandské dudy. Představili atypické chorvatské gajdy se čtyřmi hlasy, které jsou známé především pro oblast Pálavy, kde sídlili Moravští Chorvati. Královna píšťal fujara z černého bezu, připomínala svatojánský čas a ponocenský roh, dechově náročný nástroj, přenesl mnohé do doby, kdy ponocný oznamoval večerku.
Rozloučili jsme se písní „Ach synku, synku“ a popřáli umělcům hodně lásky k tomuto nepřeslechnutelnému nástroji.
LM